Stavba vozu probíhala v letech 2012/2013 v Litvínovském AP Motorsportu pod vedením zkušeného Václava Arazima, Zdeňka Pipoty a Honzy Mikšátka. Se stavbou závodních vozů mají v Litvínově dlouholeté zkušenosti.
Samotné auto , sériový Ford Sierra Cosworth z roku 1987 byl zakoupen v Rakousku. Karoserie byla ve výborném stavu,bez koroze a bez známek poškození . Velmi pěkný kus určený právě pro stavbu vozu . Pro účely rally se však muselo vyměnit plato střechy,protože původní kastle byla osazena elektrickou střechou. Po kompletním odstrojení se holá karoserie odvezla na otryskání vodním paprskem do Mladé Boleslavi,aby byla zbavena veškeré původní barvy a plastizolu,tak jak je to normální při stavbě závodního vozu.
Po tomto zákroku se karoserie přemístila zpět do AP Motorsportu do Litvínova,kde probíhaly práce na vyztužení,úpravě držáků motoru,převodovky,diferenciálu a jiných drobností, které jsou zcela odlišné od sériového vozu . Když byly tyto práce z velké části dokončeny,tak se vůz odvezl do firmy VND Autosport k Václavu Najmanovi,který vytvořil a namontoval do vozu ochraný rám podle homologace.
Mezitím probíhala repase všech důležitých agregátů a shánění věcí z Anglie a z Itálie. Ivan Matoušek provedl kompletní repasi motoru,což je malé umělecké dílo. Nové díly-turbo i diferenciál dorazily z Anglie. Sehnat originál převodovku Gr.A s „velkým“ nosem na Sierru se ukázal jako velký problém. I tu se nakonec podařilo najít. A po téměř 4 měsících dopravit do čech. Po rozebrání musela také projít repasí,neboť zub času zapracoval i zde. Firmě Kalmar Motorsport se to podařilo na jedničku. Další velký problém představovalo řízení. Strmé řízení se dnes nedá sehnat a v české republice ho nikdo vyrobit neuměl. Nakonec se originální kus odeslal do Itálie, a tam ho předělali na závodní (tj. 2.2 otáčky). Jako jediná firma v evropě uměla tuto předělávku provést. Dále pokračovala i práce na výrobě podvozkových částí. Části ramen na přední a zadní nápravě vyrobil odborník s mnohaletou zkušeností Roman Kalvoda,který odvádí špičkovou práci. Samostatnou kapitolu tvoří zadní ramena. Původní magneziová jsou nesehnatelné zboží a tak se vymontovala ta ze Sierry Jirky Navrátila. Firma 3E Praha Engineering provedla naskenování těchto ramen. Na přesnost velmi náročné a časově zdlouhavé. Vše se ale nakonec podařilo. Naskenová ramena na CD putovala k Ondřeji Veselému,který má nástrojárnu a CNC stroj. Jako jediný řekl,že to udělá a také to dodržel. Asi 5 krát se ramena vezla na zkoušku do Litvínova a zpět,aby vše vyvrcholilo vyrobkem snů. Jen dodám,že polotovar na výrobu jednoho ramena měl rozměr 70-35-25 cm a vážil 131 kg. Hotový výrobek váží 11 kg. Ta ramena jsou malým uměleckým dílem .
V průběhu stavby se muselo řešit mnoho dalších věcí,které přímo souvisí s autem. Každá jedna součástka, resp. její výroba nebo shánění by vydala na samostatnou kapitolu. Určitě mnoho věcí opomenu,tak alespoň stručně o těch nejdůležitějších. Musela se řešit např. výroba výfuku,shánění brzd podle homologace, výroba poloos, výroba předních těhlic, nechat nakreslit a poté vyrobit nadrž na benzín,která přesně pasuje do otvoru po rezervním kole,dobové umístění pro napouštění benzínu, výrobu kardanky se středovým ložiskem,výrobu světelné rampy,koupě a zabudování systému ONI,instalace hasícího zařízení,vymyslet a vyrobit chladič pro diferenciál,vyrobit dobovou ruční brzdu a dalších asi 50 drobností.
V průběhu všech těchto prací na motoru,podvozku,převodovce se vůz vrátil po namontování rámu zpět do Litvínova k dokončení zbytku klempířských prací před lakováním. Takové to doladění-držáky sedaček,výztuha pod palubní desku,průchody do motorového prostoru,příprava pro nádrž v místě rezervy a jiné. Poté se auto odvezlo do pražského autoservisu KLM,kde proběhlo lakování. S citem pro věc a zkušenostmi bylo vše dokončeno podle plánu. Výsledek jejich práce mě nadchnul. Design Marlboro dopadl přesně tak, jak jsem si přál. Je to upravená verze designu Mariana Bublewicze,která se mi líbila nejvíce.
Mohlo začít strojení a kompletování celého závodního vozu. Všechny nahromaděné součástky byly umístěné ve skladu a čekaly na montáž. Ta se začla uskutečňovat po příjezdu auta z lakovny a trvala téměř 5 měsíců. Výsledkem je nádherný vůz který byl zprovozněn v březnu 2013. Auto spíš na výstavu,než na rally závody.
V sekci - fotky ze stavby, se můžete podívat na průběh stavby tohoto závodního vozu.